K rozhodnutí používat látkovky se ženský rozhodnou většinou z ekonomických, nebo ekologických důvodů. O těch svých jsem se rozepsala tady.

Asi každá matka má při prvním pohledu na sortiment látkových plen ve všem hokej. Při podrobnějším seznámení se s tím potom chuť rozbrečet se a utéct. Otrlejší ženský vytrvají, ponakupují, co se jim líbí a odměnou jim jsou zbytečně vyhozené tisícovky. Jednak proto, že líbit se toho bude opravdu hodně a pak proto, že cokoliv na děti je neskutečně předražené. Výrobci zřejmě spoléhají na kojením vyměklé mozky a pumpují ze zblblých rozněžnělých matek nechutné částky. Některé ženské jsou políbeny závanem rozumu a před zběsilým nákupem věnují hodiny času studováním interentu, nebo navštíví přednášku o plenách, což ušetří nejednu korunu. K uvědomělým ženám se hrdě hlásím, přednášku jsem si byla poslechnout a chuť rozbrečet se a utéct pak jaksi zesílila. Po pár dnech jsem si ta kvanta informací v hlavě srovnala a nakonec se zorientovala. V podstatě je to hodně jednoduché. Vysvětlím tu rozdíly mezi materiály, způsoby použití a nějaké pojmy, což doufám všem další sbírání informací usnadní.

Celkem jsem za pleny utratila kolem jedenácti tisíc, nakupovala jsem to asi na pětkrát. Vletět do toho krámu dneska, mam to o bůra levnější, ale prostě i přes prvotní přípravy zblblá, vyměklá, blabla… …Číst dál…

Reklamy