Hledat

vrabczak

Štítek

těhotenství

CESTOVÁNÍ V TĚHOTENSTVÍ, 1. část: Těhotenské prohlídky v Asii

Jak probíhají těhotenské prohlídky v Asii? Kolik to stojí, a co na to pojišťovna? Je vůbec možné, aby těhotná cestovala, jak dlouho a jakým způsobem? Měli jsme tolik otázek. Informace nějaké kusé na netu jsou. Ale ne takové, aby mi to v mých Opravdu Horkých CHvílích k něčemu bylo. OHCH nastaly v Turecku, když jsme to těhotensví odhalili. Po pěti týdnech dovolené – plán byl výlet na rok. Hm. Černý pasažér způsobil zmatek a sklíčenost. Jo, i deprese. Musíme se vracet? Můžu do letadla? Vždyť tahám čtrnáctikilový batoh. Mířili jsme do Indie, Thajska, Vietnamu, Malaysie. Chceme se potápět, můžu se potápět? Odpovědí jsme se dobírali postupně, zdlouhavě. Tady jsem je hodila do jedné kupy.

O čem tedy v článcích v této kategorii píšu

• 1. Těhotenské prohlídky v Asii – Turecko a Thajsko
• 2. Ceny vyšetření včetně ultrazvuků a rozborů krve
• 3. O potápění v těhotenství

Upozorňuji, že u nás probíhalo a probíhá těhotenství bez zdravotních komplikací (dobře, blbě mi teda bylo pořádně a dlouho). Každá těhule se musí zařídit podle svého fyzického stavu. Je dobré mít na paměti, že pokud by se komplikace objevily, je čas …Číst dál: 1. Těhotenské prohlídky v Asii – Turecko a Thajsko

Reklamy

Kdyby to tak bylo jen o břiše

No jo, hlava je v tom taky. Hormony, budiž. Ale že se těhotná musí někdy sama sebe ptát, jestli je fakt blbá a jestli jí teda ten mozek přestává fungovat úplně? To už si snad Stvořitel mohl odpustit. A nemyslím teď zrovna stvořitele toho našeho prcka.

Jako asi většina ženských si zjišťuju, jak s každým novým týdnem pokračuje vývoj mimina i těhotenství. Pobavila mě úvodní věta jednoho článku. Něco jako ‚Vítejte ve třetím trimestru, období nespavosti, strií, hemeroidů, křečových žil, otoků,…‘ To po těch nechutenstvích, nevolnostech, důkladných zácpách, únavách a podobně nikoho nedojme. Musím zaklepat, břicho zatím moc nepřekáží, a přestože se můžu věnovat spoustě aktivit, ty nejvíc chtěný jsem musela oželet.
Filip tráví celé dny ve škole freedivingu. Fandim mu, já s tréningem musím počkat. A zatímco muž posiluje tělo i ducha, já mám pocit, že mi těhotenství obrací mozek naruby a kamsi ho vyklepává. Například si pletu slova, nebo si na ně vůbec nevzpomenu. Úplně obyčejné výrazy, pojmenování běžných věcí a jevů. Demence. Názvy filmů či jména herců neřeším vůbec. Prostě tamten co hrál s tamtou v tamtom, co je z toho tamta strašně známá hláška. Pokud se mi z hlavy vykouří i zájmena, jsem v háji. ‚Tamto‘ se taky blbě hledá na internetu. Takže abych posílila své tělo, chodím na pláž či cvičím, a abych posílila ochabujícího ducha i mysl, začala jsem bublinu volného času vyplňvat samoučením se španělštiny.
I teď jsem měla v plánu se učit. Nicméně mimino si v břiše zrovna opět vesele jančí a každou chvíli mi důmyslným šťouchancem rozkopne soustředění po celém břiše. Takže, nikoliv v rámci prokrastinace, jak by se mohlo zdát, tu místo učení se tvořím tento článek. Španělštině se nicméně věnuju pravidelně i několik hodin dá se říci denně, tak snad to k něčemu bude. Člověk (já obzvlášť) zleniví dost rychle a tak si teď nedovedu představit trávit těhotenství v práci, ale mentálně uhnít bych taky nechtěla. A budu jenom doufat, že mi po porodu zbyde nějaká energie na to alespoň trochu v učení pokračovat. Fakt totiž netoužím mít pak plnou hlavu pro změnu zase toho, jak se synáček už zase hezky vykakal, jak má problémy si říhat, jak sebou roztomile mele, když ho potřebuju obléct nebo proč se mu už zase nechce spát.

Blog na WordPress.com.

Nahoru ↑